1 min read
Umělá inteligence dnes prostupuje vývojem softwaru, průmyslem, automatizací i R&D. Ale právě v technické komunitě stále koluje řada mýtů, které jsou buď zastaralé, nebo zjednodušené. V tomto článku rozebereme pět nejčastějších – a podíváme se, proč už neplatí (pokud vůbec kdy platily).
1. AI rozumí informacím stejně jako člověk
To, že AI umí dobře generovat text nebo rozpoznávat obrázky, neznamená, že těmto výstupům skutečně „rozumí“. Dnešní modely, jako jsou GPT nebo systémy pro computer vision, fungují na základě statistické predikce a optimalizace – ne na základě pochopení významu.
Příklad z praxe: GPT-4 může napsat právně znějící smlouvu, ale nechápe, co je právní odpovědnost nebo etika. Může vygenerovat kód, který funguje, ale neumí sám posoudit, zda je bezpečný pro produkci.
Technické zázemí: Transformátory pracují s tokeny a vloženými vektory, nikoli s významy nebo koncepty. Jejich výstupy odrážejí vzory v trénovacích datech, nikoli porozumění.
2. Obecná umělá inteligence (AGI) je za rohem
Média i některé firmy často hovoří o tom, že obecná umělá inteligence je „blízko“. Ale realita je jiná: současné AI systémy jsou skvělí specialisté, ale mizerní generalisté. Nedokážou přenášet znalosti mezi různými doménami bez rozsáhlého doškolení.
Příklad z praxe: AI, která dokáže detekovat závady na dopravní lince ve fabrice, si neporadí s detekcí podvodů v bankovnictví – i kdyby obě aplikace využívaly „deep learning“.
Technické zázemí: Současné systémy postrádají jednotný kognitivní rámec. Jsou to doménově specifické optimalizátory bez hlubokého kontextuálního povědomí.
3. AI nahradí všechny pracovníky v průmyslu
Často slýchaný narativ: „roboti a AI vezmou všem práci“. Realita je mnohem střízlivější. V průmyslu se AI ukazuje jako nástroj pro zvýšení produktivity a bezpečnosti – ale úplné nahrazení člověka je výjimečné.
Z praxe: Ve firmě, která implementovala vizuální inspekci pomocí AI, se produktivita zvýšila o 23 %. Ale zároveň musela najmout tři operátory na kontrolu falešných pozitiv.
Skutečnost: Systémy umělé inteligence vyžadují údržbu, přeškolování modelů, ověřování dat a dohled. Lidé zůstávají důležitou součástí tohoto cyklu.
AI rozhoduje objektivně
Klasický mýtus: když rozhoduje algoritmus, je to nestranné. Ve skutečnosti však algoritmy dědí biasy z trénovacích dat. A tyto biasy se mohou projevit v reálných rozhodnutích – od výběru kandidáta až po řízení průmyslového stroje.
Např. AI trénovaná na kontrolu kvality výrobků může systematicky vyřazovat díly určité barvy nebo textury, pokud byla tato vlastnost v trénovacích datech podreprezentovaná.
Řešení: Při nasazování a vyhodnocování používejte modelové karty, rozmanité soubory validačních dat a udržujte člověka ve smyčce.
5. Větší model = chytřejší AI
Je lákavé věřit, že více parametrů činí umělou inteligenci chytřejší. Ve skutečnosti se výkon skutečně škáluje – ale s klesajícím výnosem. Trénování větších modelů se bez pečlivé optimalizace rychle stává neefektivním.
zdroj: OpenAI, DeepMind – Scaling Laws)
Fakta z výzkumu: Model Chinchilla (DeepMind, 2022) dosáhl vyššího výkonu než větší modely při stejné výpočetní náročnosti díky optimalizovanému trénování – ne velikosti.
Závěr: AI je „mocný“ nástroj – ale ne magie
AI je nepochybně technologie, která mění průmysl, vývoj softwaru i každodenní pracovní procesy. Ale pokud chceme její možnosti opravdu využít, musíme opustit zavádějící představy a mýty a naučit se ji používat a tudíž využít všechny její klady co nejefektivněji.
Napsat komentář